Dějiny pošty
Začátky poštovního doručovatelství
(převzato z obecní kroniky)
První zmínka o donášení pošty z Těšína se datuje okolo roku 1880. Kdo doufal, že mu pošta něco přinese, ptal se v Těšíně na poště.
Druhá zpráva je zapsána v obecní kronice ve Volovci od řídícího učitele matiční školy Jaroslava Tomáška: „Dokud nebylo v Dolních Domaslavicích ani v nejbližším okolí pošty, chodil obecní posel Siřínek (z čísla 45) dvakrát týdně s poštou do Těšína.
Později byla sběrna dopisů v Dolních Tošanovicích na statku pana Harasovského. V roce 1893 byla pošta přenesena do Horních Domaslavic do Smyčkova hostince. První expeditorkou byla Olga Záleská z Krakowa, po čtvrt roce byla pošta přenesena do dnešní budovy č. 53 (bývalá škola) v Dolních Domaslavicích. Poštovní razítko Horních Domaslavic zůstalo však až do roku 1914.
Od roku 1896 vypravovala poštu Gabriela Michenková. Poštovní posel (dříve obecní) chodil pěšky s vypravenou poštou do Hnojníka, později se pošta vozila na mlékárenském voze.
Na schůzi obecního zastupitelstva v Dolních Domaslavicích dne 30. 6. 1901 bylo usneseno umístit poštovní schránky na domech Jana Staška v Dolních Domaslavicích, Jana Červenky ve Volovci a na domku Františka Majera v Kocurovicích. Od roku 1904 byl poštovním poslem Stanislav Míček, který počínaje rokem 1911 odnášel a později odvážel poštu do Hnojníka. Poštovním poslem, který poštu roznášel, se stal hornodomaslovský občan Filip Mec. ). První telefonní stanice zřízena 20. října 1928 na četnické stanici. 9. listopadu 1936 byla dána do provozu telefonní stanice na místní poště. V listopadu 1937 byl zaveden dovoz pošty státním autobusem z Ostravy.
Zajímavé je vyprávění o životě prvního listonoše Dolních Domaslavic Filipa Mece:
Listonoš chodil v občanském obleku, jen čepici měl úřední se znakem poštovské trubky. Přes jedno rameno nosil koženou brašnu s dopisy, přes druhé měl zavěšenou trubku. V ruce pro usnadnění chůze a obranu proti psům hůl. Jeho okrsek byl velmi obsáhlý – oboje Domaslavice, Horní a Dolní Soběšovice.
Nejdůležitější donášky dopisů byly pro obecní úřady, četnickou stanici, farní úřad, čtyři velkostatky, obchody a živnosti. Dopisů pro občany bylo poskrovnu, svůj příchod oznamoval listonoš poštovskou trubkou. Když sousedé uslyšeli její hlas, sbíhali se, zda-li pro ně není také psaní. Hospodyně za letního horka častovaly listonoše vodou nebo podmáslím, v zimě čajem a zabijačkou. Aby usnadnil docházku občanů na poštu, nosil s sebou korespondenční lístky a známky, které rozprodával. Aby usnadnil si práci, podřadnější dopisy a pohlednice rozdával v neděli u kostela. První řídící volovecké školy si pro poštu posílal žáky. První listonoš roznášel poštu skoro dvacet pět let.
Dokud ještě roznášel poštu obecní posel, stala se následující příhoda:
V letech 1888-1904 burmistroval v naší obci kovář Ondřej Nogol. Pro kovářskou práci měl učně a tovaryše. Učeň roznášel poštu za obecního posla. Důležité dopisy se roznášely týž den, ostatní se nechávaly na neděli ke kostelu. Bylo to na konci března, zima ještě nepolevovala a tak šel učeň ke kostelu rozdávat poštu v teplém kabátě (guňoku). Jeden dopis mu zůstal – adresát nebyl v neděli v kostele. Učeň dal dopis do kapsy, že ho příští neděli odevzdá. Potom se oteplilo, v neděli vzal druhý kabát a dopis zůstal v guňoku až do příští zimy. Adresát ho dostal s osmiměsíčním zpožděním, ale přesto byl rád, že ho dostal.
Stanislav Míček donášel a později dovážel poštu z Hnojníka do roku 1930. Pokud poštu nosil, bral plat 300 Kč, pro převoz pošty užíval vlastního koně a plat se mu zvýšil na 500 Kč.
Pošta po roce 1918
Získáním československé samostatnosti nastal také v naší obci čilejší ruch. Každá z pěti politických stran vedla agendu s ústředím, přibývalo dopisů a také denního a týdenního tisku.
Prvním poštmistrem na domaslovské poště byl Josef Koval, válečný invalida z Frýdku. Svou funkci zastával jen krátce, pro špatné vlakové spojení zažádal o přeložení. Po něm zastával tuto funkci Josef Štědrovský, který pro oční chorobu odešel předčasně do důchodu. Poštovní doručovatelé: Josef Kučera, František Junga, František Meca, Verunka Stachová a Žofie Mecová. Plat listonoše pro hornodomaslovský úsek činil 370,- Kč. Jeden rok dostával doručovatel zimní oblek, druhý rok letní. Pro své boty na míru dvoje podrážky. Na svou obranu nosil střelnou zbraň.
Pošta v letech 1938-1945
Na zdejší poště nastaly změny. Československé znaky byly nahrazeny polskou orlicí, kterou nosili i listonoši na čepici. Prvním polským poštmistrem byl František Pala od Katowic.
Po úpravě hranic mezi Polskem a Protektorátem ubyla západní část obce až po řeku Lucinu, Dolní Domaslavice, Horní a Dolní Soběšovice připadly Protektorátu. Poštu roznášeli listonoši z Dobré.
Němečtí okupanti vyměnili personál na poště. Novým poštmistrem se stal říšský Němec Langer, který zde pobyl jen krátce a zažádal o přeložení do Hnojníka. Po něm přebrala poštu zdejší občanka Gertruda Štěrbová, dcera Jana Slaniny, burgmeistra, která ovládala češtinu i němčinu.
Poštovními doručovateli byli chlapci škole odrostlí se Soběšovic: Albín Kunčický, Josef Karásek, František Meca a Josef Turoň. Po roce 1945 připadly západní části obce Soběšovic zase zpět naší obci.
Pošta v letech 1945 - 1989
Po osvobození nastoupil za poštmistra Miroslav pírek, který vedl poštu do roku 1950. Na jeho místo přišel Ferdinand Kotásek. Poštmistři se často měnili, stejně jako doručovatelé. Po roce 1945 to byli: František Meca, Josef Kučera, Emil Papala, Karel Moravec, Emílie Nytrová, za Josefa Kučeru jeho dcera Albína, Františka Nováková a Augustin Oborný. Později byli doručovateli: Josef Junga, Jan Peter, Zdenka Vajdová, Jarka Tvrdá, Marie Gibalová, Vanda Kurusová a Anna Tesarčíková.
V roce 1956 se vznikem nové obce Lučina, která byla vybudována při stavbě Žermanické přehrady, byla v budově MNV umístěna i pošta. Zřízením pošty na Lučině ubylo domaslavické poště agendy, přesto pro rozsáhlý katastr Soběšovic nebylo možné zvládnout včasné roznášení zásilek. Proto na návrh Josefa Jungy bylo zřízeno v obci Soběšovice poštovní středisko 1. 6. 1967. Prvním vedoucím se zde stal Josef Junga, po jeho odchodu do důchodu nastoupila na jeho místo Jiřina Turská, doručovatelskou službu koná Zdeňka Jungová. Pošta byla až do roku 1957 umístěna ve staré škole. Potom byla přestěhována do soukromého domu a ke konci roku 1969 do Požární zbrojnice. Také v Horních Domaslavicích bylo zřízeno poštovní středisko v budově národního výboru 1. 2. 1974.
Stavba místního národního výboru a poštovního úřadu v Dolních Domaslavicích postavena v akci „Z“.
Dle volebního programu Národní fronty v roce 1971 byla zařazena do plánu výstavby ze sdružených finančních prostředků Místního národního výboru a pošty v akci „Z“ v obci Dolní Domaslavice budova Místního národního výboru a pošty.
V této stavbě byl poštovní úřad, kde byly umístěny dvě telefonní hovorny a telefonní ústředna pro 1 200 účastníků.
Pošta po roce 1989
Nyní se pošta nachází sice v menších prostorách budovy obecního úřadu, které však plně postačují jejím potřebám. Pošta je vkusně vybavena moderní přepážkou a doplňky. Také má k dispozici výpočetní techniku a přístroje ON-LINE. Na poště můžete využít mnoho služeb, které nesouvisí s podáváním a přijímáním zásilek. Můžete zde např.: vsadit si na některou ze sázkových her, založit si vkladní knížku, bankovní účet, stavební spoření nebo penzijní připojištění.
