Menu
Obec Dolní Domaslavice
Dolní Domaslavice
Oficiální stránky obce Dolní Domaslavice

Technické vybavení

Komunikace

"Dobře" zaparkovaný autobus ČSAD  u rozestavěné budovy MNV (OÚ)  (počátek 70-tých let)Statkář Jan Slanina, který koupil statek v Dolních Domaslavicích od zchudlé šlechty v zámku  zřídil  technické  zázemí pro svou autobusovou linku z Domaslavic  do Vítkovic. Autobusy zde stávaly i v dalších letech až do doby, kdy se nad zámkem, přebudovaným v roce 1804 zavřela hladina přehradní nádrže. V roce 1930 začal jezdit autobus na trase Dolní Domaslavice-Vidikov do Vítkovic, provozovatelem byl Rudolf Červený z Fryštátu. Od  roku 1931 provozoval autobusovou dopravu z Dolních Domaslavic  do Hnojníka  Bedřich Holek. O rok později začíná jezdit autobus z Dolních Domaslavic do Karviné, provozovatelem byl Jindřich Svačina ze Soběšovic. Dvakrát denně se občané mohli dopravit do Moravské Ostravy, provoz začal v roce 1935.

Po únorovém převratu v r.1948 v dobách budování tzv. „reálného socialismu“, došlo k obrovskému rozvoji autobusové dopravy v regionu. Z naší obce bylo časté spojení do okresního města Frýdku-místku, dále do Havířova a později i Českého Těšína. Autobusy rovněž vozily pracující do velkých podniků na všechny směny a po celý rok např. do Vítkovických železáren a strojíren, Nové huti Klementa Gottwalda, Válcoven plechu Frýdek-Místek, Dolu Dukla v Horní Suché a Pivovaru Nošovice.

Po sametové revoluci v r. 1989 došlo k útlumu těžby uhlí a hutní výroby na Ostravsku a tím i k propouštění zaměstnanců. V současnosti většina pracujících z důvodu zdražení autobusové dopravy a úspory času používá k dopravě do zaměstnání vlastní auto, případně jezdí jako spolucestující se svými kolegy. Autobusová doprava do velkých podniků je kromě dopravy do Válcoven plechu zrušena úplně, na zbývající dopravní obslužnost přispívají ČSAD Frýdek-Místek a Havířov jednotlivé obce, nacházející se po trasách linek.

V současné době se v obci užívá 38 kilometrů místních komunikací.

 

Osvětlení

Ke svícení se používaly louče v Domaslavicích až do roku 1870. Louče nazývané „štípy“ dělali si lidé sami ze dřeva bukového nebo vrbového. Někteří je dováželi v otýpkách z města. Zastrkávali je do dřevěných svíčníků s křížovým stojanem, který mohli podle potřeby zvyšovat nebo snižovat. Později se vyráběly svíčníky železné, takové, jaké se někde dochovaly. Světla bylo v našich chalupách zapotřebí hlavně v době, kdy se rozšířilo domácí tkalcovství. Držet štípy večer při stavu bylo povinností dětí, které je musely držek tak, aby štípa hořela pomalu, ale přitom, aby hořela tak, aby bylo dosti světla.

Stejně se šetřilo později, když se začal používat petrolej. O významných dnech a nedělích se svítilo v lampě petrolejem, pro všední dny musel stačit „janíček“. To bylo světlo hadrového knotu v provrtané zátce, plovoucího ve skleničce s petrolejem. „Janíčkem“ nebo svíčkami se svítilo i v „latorních“ jakých používali povozníci. 

V období první republiky dostala naše obec nabídky od elektráren na zavedení elektrického proudu, ale občané museli nabídky zamítnout, protože nebylo dostatek peněz. Teprve v roce 1948 se rozsvítila elektrická světla v našich domácnostech.

V roce 1970 bylo zřízeno první veřejné osvětlení obce, které mělo 43 světelných bodů. Trvalo to nějaký čas, než došlo k dalšímu rozšíření veřejného osvětlení.

 

Vodovod

2. ledna 1979 žádá obec o vydání vodoprávního povolení ke zřízení vodovodu. Vedoucím stavby pověřen V. Buchta, stavební četu tvoří: V. Žuk, J. Budina, L. Fišer, D. Pich, K. Škuta, O. Tvardek. Pomocná četa pracovala ve složení: F. Buran, V. Junga, J. Grześ, A. Guziur, Z. Oborný, K. Skarka, K. Skulina, B. Šebestík, R. Tesarčík, R. Žvak. Stavební stroje: J. Dudek a V. Guziur.

Dne 7. května 1979 začal první výkop pro vodovod Dolní Domaslavice, první tlaková zkouška potrubí v délce 430 m byla provedena 13. června 1979.

První voda - J. Dudek, Goleniowski, A. Guziur a V. Guziur. V tomto roce položeno 6,5 km potrubí. V dalším rozšiřování vodovodu se pokračovalo v letech 1980 i 1981.

V současnosti se málokterá obec může pochlubit tím, že každý rodinný dům je napojen na vodovodní řád a téměř všechny chaty na území naší obce jsou také uživateli obecního vodovodu.

 

Plynovod

V roce 1994 obecní zastupitelstvo schválilo částku 500 000 na provedení společného přívodního potrubí plynovodu pro obce Dolní Domaslavice, Soběšovice, Lučinu a Těrlicko. V roce 1996 byl zpracován projekt a realizaci provedla  firma Masný, později HP Construct. Bylo vybudováno cca 16 415 m délky plynovodu v částce cca 20 miliónů korun. Plyn do naší vesnice začal proudit v říjnu 1996. V současné době je napojeno na plynovod  asi 180 rodinných domů, budovy: ZŠ, OÚ, Has. dům, prodejna Jednoty v centru obce, pekárna Adámek.

Díky plynofikaci naší obce zmizely spousty černých hromad  kalů u rodinných domků a oblaka dýmu, která se valila z komínů. Celkové zlepšení životního prostředí vyvolalo velký zájem o výstavbu rodinných domků v naší obci.

 

Telefon

Počátky telefonu spadají do r. 1929, kdy 20.10. byla četnická stanice vybavena jako první tímto přístrojem.

Obecní telefon byl později u Gryžboňů, často však využívali občané aparátu v pekárně u Adámků, později byl přemístěn k paní Dudové. V roce 1990 byly postupně zřízeny telefonní hovorny (budky) u pí Nytrové, u Bogdanovičů, u Skulinů. Od r. 2001 je kabelizace TÚ, dnes využíváme internetu nejen v OÚ, ale i ve škole a mnozí občané upouštějí od pevných telefonních linek, mají vlastní mobilní telefony.