Menu
Obec Dolní Domaslavice
Dolní Domaslavice
Oficiální stránky obce Dolní Domaslavice

Historie školy - do r.1938


Začátky školství

Dřevěná  jednotřídka na farském.Školství v počátečním období bylo úzce spjato činností církve, proto záznamy o školách nacházíme nejčastěji ve farních kronikách. První záznam o škole v Domaslavicích se datuje v roce 1592. Našel se ve farní kronice. V ní se také dočteme, že z nařízení kníže biskupa ve Vratislavi Ondřeje Jerina se mají zakládat nové školy a staré opravovat. Poněvadž tehdejší škola v Domaslavicích byla stará a chatrná, uvažovalo se, podle zápisu z roku 1679, o její opravě. Hlavním důvodem tohoto nařízení bylo vyučování náboženství. Tyto skrovné poznatky o škole byly velmi pracně sbírány v archívech jiných far a nadřízených úřadů a zapsány v náhradním, nouzovém archívu, v počátku tohoto století. Jiných písemných památek z té doby není. Veškeré písemné záznamy byly zničeny v roce 1773, kdy shořely farní budovy. Aby dílo zkázy bylo úplné, v roce 1892 znovu shořely budovy a v nich i písemnosti, které mohly sdělit nám i dalším pokolením fakta o životě, práci a také i školství. Bylo zachráněno pouze několik matričních knih, které jsou nyní uschovány ve státním archívu v Opavě. První zmínka o učiteli v domaslavské škole pochází z vizitační zprávy z roku 1679. V druhé vizitační správě z roku 1688 se dovídáme, že místo zborcené staré školy postavili občané novou jednotřídku. Žáků bylo málo a domaslavský učitel František Žibřidovský se více věnoval službě v kostele než vyučování. Kde se nacházela původní dřevěná škola, není záznamů. S velkou pravděpodobností mezi farskou stodolou a dnešní, teď už uzavřenou budovou školy u kostela. Život učitele byl dost těžký. S menšími změnami měl tyto naturálie: pole o výměře dvou věrtelů, za rok 50 pecnů chleba, tři toláry dva groše a na největší svátky dva české toláry. Knihy na vyučování byly dvě Dřevěná  jednotřídka na farském.a to: „Čítanka pro druhou třídu venkovských škol v českém království zemí rakouských“ z roku 1779 a „Kniha pro dítka, aneb vyjádření o věcech, které věděti mají“ z roku 1779. Od dob císařovny Marie Terezie, kdy byl vydán pro rakouské školy „Všeobecný řád školní“, který prohlašuje školní návštěvu od 6 do 12 let za povinnou, nastala ve školství příznivější situace.

 

Jednotřídní škola

Budova školy zvaná stará poštaObrat k lepšímu nenastal ihned. Nebyl dostatek škol, nebylo učitelů.Pokud školy byly, měla většina žáků do nich daleko. Chudobnější žáci, školou povinní, většinou sloužili u sedláků a na žádost svých chlebodárců dostali tzv. „úlevy“, to znamenalo, že v době pilných prací nemuseli do školy. Ve školách se tehdy používalo hodně latinských slov. Tak například starý domkař a kostelník Jan Sobek ze Zavadovic říkal, že v počtech se děti učily: adacio, abtrakcio, multipiklacio, divizio (psáno foneticky podle jeho výslovnosti, znamená – sčítání, odčítání, násobení a dělení).    V zápise z roku 1775 je psáno, že schulmester – učitel Jan Fabík, 68 let stár, zemřel. V roce 1788 další záznam o úmrtí rektora ortsschulmeistra Martina Reyse, 58 let, na zápal plic. Krátká zpráva z roku 1811 o dřevěné škole v Domaslavicích je zaznamenána v brožurce zvané „Památky farnosti domaslavské“. Zde se dočteme, že se zřítila dřevěná, stará škola, a proto v roce 1811 byla vystavěna nová, jednotřídní. Budova školy, vystavěná v roce 1811, stojí a lid ji nazval „stará pošta“, poněvadž v ní byla umístěna pošta.

Budova školy zvaná stará poštaPrvním učitelem na této škole byl Petr Kribus ze Suché. Dalším učitelem byl rektor a nadučitel Josef Švanda, pomocníkem František Škrla. Přesto, že v době učitele Švandy patřilo z 12 obcí a osad do školy 466 dětí školou povinných, navštěvovalo ji pouze 100 dětí pro nedostatek obuvi a šatstva, a to v zimě, kdy nebylo polních prací. Tlak na docházku se zesiloval, a proto brzy jednotřídka nestačila na zvyšující se počet dětí. Rektor Švanda zemřel v roce 1839 ve věku 40 let. Jeho nástupcem byl rektor Hrnčíř, rodem z Petřvaldu. V době jeho učitelské kariéry navštěvovalo školu už 200 dětí. Začalo se vyučovat v sousední budově (před 25. lety vyhořelé) na Fižovicích (pojmenované po bývalém majiteli Fižovi).

Budova školy zvané stará pošta dodnes stojí v téměř nezměněné podobě jako rodinný dům č.p.2

 

Trojtřídní škola

Budova śkoly v průběhu časuV druhé polovině 19. Století se začalo učit i v Dobraticích a Soběšovicích, přesto pro domaslavskou školu stále ještě zbýval velký počet dětí. Dvě třídy už nestačily, proto bylo rozhodnuto postavit novou, trojtřídní školu. V roce 1865 byla škola dostavěna a slavnostně otevřena.. Náklad na stavbu činil 8900 zlatých čili dnešních asi 12 450000 Kč.. Rektorem nové školy se stal Jan Hrnčíř z Petřvaldu, který měl také velkou zásluhu na výstavbě. Nově postavená trojtřídní škola přispěla v naší obci k růstu vzdělanosti a národního uvědomění. V roce 1889 zde působil podučitel Karel Halfar jenom krátkou dobu. Zemřel na otravu uhelným plynem a 4.3. téhož roku pohřben na místním hřbitově. To bylo v době, kdy na škole byl nadučitelem Jan Špetla a farářem Jan Evangelista Ježíšek. Ten se osobně znal s Petren Bezručem, který jej v Domaslavicích několikrát navštívil.

Trojtřídní škola u kostelaPetr Bezruč znal problémy slezských obcí a zajímal se i o práci učitelů. Tragédie mladého učitele Halfara nenechala Bezruče chladným a dala podnět k vytvoření básně „Kantor Halfar“. Ve „Slezských písních“ vzpomíná P. Bezruč i vlasteneckého kněze J. Ježíška, báseň Domaslovice. Školství mělo zásluhu i na vzestupu ovocnářství a zemědělství. U školy byla zřízena ovocná školka, kde se žáci učili roubovat a pěstovat ovocné stromky. Žáci si vypěstované stromky za odměnu sázeli u svých domovů. Na přelomu 19. a 20. století škola nestačila umístit vzrůstající počet školou povinných dětí. Znovu bylo třeba myslet na výstavbu školy v obci. Rozhodnuto postavit ji v D. Domaslavicích – Volovci. Tehdejší farář a Místní školní rada se dohodli s Maticí osvěty lidové, aby je podpořila a pomohla jim při výstavbě školy.

Budova śkoly v průběhu časuŠkolní kronika ze školy u kostela se nedochovala. Pouze dotazy u nejstarších občanů nám ne chronologicky udávají jména některých učitelů. Byli to učitelé: N. Opiola, Raimund Kunovský, který později byl řídícím. Dále zde učili domaslavský rodák uč. Dominik Sojka. Střídavě na Volovci a u kostela V. Wolfel, A. Nytra starší. Poněvadž někteří učitelé museli jít v první světové válce na frontu, byla nouze o učitele, a proto se snižoval počet tříd a zvyšoval se počet žáků ve třídách. Porážkou Rakousko – Uherské říše a ukončením války nastalo nové údobí vzniku první Československé republiky a také reorganizace školství.

Budova trojtřídky u kostela sloužila po otevření nové školy v roce 1958 jako místní muzeum.Dnes jsou v ní obecní byty a má číslo popisné 1.

 

Škola na Volovci

Škola na VolovciStavba byla dokončena v r. 1907 a ihned zahájeno vyučování. Od školy v Dolních Domaslavicích se odloučily i Horní Domaslavice a v roce 1910 vystavěly školu na Podlesí. V roce 1908 byla vystavěna Matiční škola v Dolních Tošanovicích, a tak Dolní Domaslavice měly ve svých školách pouze žáky ze své obce. Prvním správcem na nové škole na Volovci byl Roman Filipek. Prvním učitelem Bohumil Kykal, druhým Vratislav Wolfer, třetím Elhota Vojtěch, čtvrtým Jiří Stadtherr a po něm následovali Rudolf Blecha, Josef Bonček. Od roku 1924 do roku 1931 se stává správcem školy Bohumír Klobouk. Na jeho místo nastupuje učitel Jaroslav Tomášek, od roku 1933 definitivním učitelem na Volovci. Jindřiška Tomášková byla učitelkou na Volovci ve školním roce 1931-1932. Od září 1932 do října 1938 byla třídní učitelkou. Po záboru obce reakčním Polskem museli učitelé školu opustit. Po dobu války byla škola uzavřena a německy se učilo jen ve škole u kostela. Volovecká škola plnila své výchovné a výukové poslání do roku 1957. Od roku 1945 na škole vyučovali Josef Kos ve funkci řídícího, Božena Kosová, Zdenka Valová (žen. ruční. práce) od roku 1949 žen. ruč. pracím Libuše Podpis prezidenta T.G.Masaryka  5.7.1930 do Kroniky školy na VolovciJanečková, od roku 1956 Vlasta Febrová, učitelka. Volovecká škola přešla pod správu osmiletky a nadále se v ní učil první a druhý ročník. Později po připojení 1. a 2. ročníku k nové ZŠ byla budova využita pro ordinaci dětského lékaře a děti z mateřské školy, poté jako byt a ordinace Mudr. Pitříka.Dnes slouží jako rodinný dům.

 

Obecná škola u kostela

Pozdrav z Volovce z roku 1911.  obr.č. 1 Česká škola Ústř. Matice Školská  obr.č. 2 Hostinec p. Isidora Guziura          (později Hospoda Bartek, nyní Hotel Albo)  obr.č.3 dům našince p.F Stachovce            (dnes kolem č.p.137)Trojtřídní škola „U kostela“ byla v roce 1927 rozšířena na školu o čtyřech třídách. V r. 1932 přibyla pátá třída. O dvě léta později byla u této školy zřízena pobočka, takže tato škola má od roku 1934 šest tříd. V roce 1932 přibyla pátá třída. O dvě léta později byla u této školy zřízena pobočka, takže tato škola má od roku 1934 šest tříd. V tomto roce byla založena při školách „U kostela“ i ve Volovci rodičovská sdružení. V roce 1938 se vyučovalo na obou školách česky od začátku září do 7. října, kdy do obce přišlo polské vojsko. Dne 17. října rozkázala polská policie, aby se učitelé vystěhovali za hranici, protože se jim na území Polska nezaručuje osobní bezpečnost.

 O měšťanské škole se mluvilo v Domaslavicích prvně roku 1936. 19. dubna 1936 se sešli zástupci obcí Dolních a Horních Domaslavic, Tošanovic a Soběšovic k jednání o zřízení újezdní měšťanské školy. Celá záležitost byla odsunuta na dobu neurčitou, protože se zástupci jednotlivých obcí nedohodli, ve kterém místě by škola měla být postavena. Soběšovští ji chtěli mít na Husarůvce, Domaslovští u kostela, Tošanovští na Vidíkově, každý co nejblíže pro své děti. Proto se nedohodli, a když se za rok znovu sešli zástupci těchto obcí a dali si vyhotovit předběžný rozpočet na stavbu této školy, zalekli se vysokého nákladu a ke stavbě nedošlo pro neutěšené finanční poměry, následek to doznívající hospodářské krize v celém světě.

 

Lidová škola hospodářská

Obecní zastupitelstvo se usneslo na schůzi konané dne 3. května 1936 o zřízení lidové školy hospodářské v Dolních Domaslavicích. Vyučování započalo 4. listopadu. Od roku 1936-37 se vyučuje nepovinně jazyk německý na obou školách dolnodomaslovských.

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Počasí

dnes, úterý 19. 3. 2024
mírné sněžení 3 °C 0 °C
středa 20. 3. mírné sněžení 3/0 °C
čtvrtek 21. 3. sněžení 2/1 °C
pátek 22. 3. déšť se sněhem 5/0 °C